Když si v roce 1996 chtěl Čech zapnout internet, musel zvednout sluchátko, vytočit číslo, počkat dvacet sekund, než modem doslova zařval, a doufat, že máma nezvedne pevnou linku v půlce stahování. Připojení stálo tři koruny za minutu a Atlas mapy se načítaly přes čtyři minuty. Pamětníci to popisují jako období, kdy 'jsi zaplatil dvěstě korun za to, abys viděl jeden vtip'.
Sociální síť tehdy znamenala IRC nebo Xchat. Kanály se jmenovaly #ostrava, #praha-tinedjeri, #flirt-15-18 a moderátoři vyhazovali za caps lock. Webové stránky se hostovaly zdarma na webzdarma.cz, geocities.com nebo na fakultním serveru, kde vám diakritiku zničilo encoding ISO-8859-2. Každý web měl počítadlo návštěv, které svítilo dvojnásobně, protože jste si na něj sami chodili.
Warez scéna byla v plné síle. Stahovalo se přes Bear Share, KaZaA a hlavně přes IRC s XDCC bot příkazy. Filmy v rozlišení 384×288, hudba v 96 kbps, hry v sedmi RAR archivech, kde jeden byl skoro vždycky poškozený. Antivirus AVG byl národní hrdina. Každý počítač měl Bóbika nebo Žeryka jako spořič obrazovky.